Paranoidní schizofrenie

Schizofrenie je velmi nepříjemné duševní onemocnění, které zasáhne snad všechny složky osobnosti člověka. Propuká bohužel nejčastěji u mladých lidí ve věku do 30 let. Příznaky se dělí na pozitivní (ne snad, že by byly přínosné) a negativní. Pozitivní jsou dobře odhalitelné okolím a je to něco, co má daná osoba navíc ve srovnání s ostatními. Patří sem halucinace, bludy i nestandardní chování. Negativní příznaky označují to, co osobnosti naopak chybí. Může se jednat o absenci emocí, životní motivace, sociálních kontaktů a ochuzené myšlení.

Schizofrenií je více druhů, nejčastější formou je schizofrenie paranoidní. Takto nemocní jsou vystaveni zážitkům typu halucinací, které mohou mít značné množství podob. Jsou to falešné smyslové vjemy a mohou být zrakové, sluchové, dotykové, čichové i chuťové. Člověk není schopen rozpoznat, že se jedná o halucinaci, může být vyděšený, zmatený nebo agresivní. S bludy je to podobné. Postižený člověk je přesvědčen o nevěře partnera, o sledování své osoby, o spiknutí, o kradení svých myšlenek ostatními apod. Začnete-li ho přesvědčovat o tom, že se nejedná o realitu, ale halucinaci či blud, není schopen vám uvěřit, a naopak vás začne též podezírat. Je to jejich realita a většinou se necítí být nemocnými.
Schizofrenii bohužel nelze vyléčit, ale lze pomocí léků upravit stav, aby člověk mohl v nějaké míře v životě fungovat, což je velmi individuální. Používají se zejména antipsychotika, která však mají i některé nepříjemné vedlejší účinky. Vývoj léků značně pokročil, je na výběr z mnoha typů antipsychotik a je třeba zkoušet, která nejlépe pacientovi sedí. Lidé často léky vysazují v domnění, že je nepotřebují a jsou v pořádku, čímž si přivodí obvykle výrazné zhoršení nemoci.

Pro nemocného je velmi důležité podporující prostředí, což není pro rodinu či jiné blízké osoby vůbec jednoduché. Často musí navštěvovat psychiatra či podpůrné skupiny právě rodinní příslušníci, aby dokázali pochopit, co se s nemocným děje a jak společně fungovat a sami se udržet v dobré psychické kondici. Průběh nemoci není u každého stejný, ale je-li člověk se schizofrenií dobře spolupracující a léčen, může žít podobný život jako my ostatní.